ECAV Ružomberok
Kronika roku 2011
Úvod
História
Kázne v r. 2011
Kázne v r. 2010
Kázne v r. 2009
Kázne v r. 2008
Kázne v r. 2007
Kázne v r. 2006
Kázne v r. 2005
Kronika 2011
Kronika 2010
Kronika 2009
Kronika 2008
CD spevokolu
Zborový občasník
Cirkev a ekuména
Kresťanský život
Modlitby
Konfirmácia
Recenzie
Stručne
Vierouč. minimum
Oznamy
Knižnica
Odkazy na weby
English
Deutsch

Evanjelický augsburského vyznania farský úrad v Ružomberku

A. Bernoláka 11
Ružomberok
PSČ: 034 01

044/432 21 98
ruzomberok@ecav.sk
Počátky reformace v Čechách, vlivy vnější i příčiny národně-české, Husovi předchůdci
26.11.2011 - www.dejepis.info

Příchod reformismu do Čech je složitý proces, který v českém společenském prostředí vyrůstal z mnoha zřetelů vnitřně odlišných, ale vzájemně se propojujících. Tento proces k nám přišel s opožděním. Vlastní reformní hnutí zde vykvetlo do podoby husitských revolučních bojů. Rodilo se z vlivů vnějších i z příčin vnitřních.
Vnější vlivy

Vlivy vnější měly dva proudy:

Akademické (ideově duchovní) - jednalo se hlavně o vliv učení Johna Wiklefa, které ukazovalo na to, že středověký universalismus je v krizi, přežil se. V podobě svých opravných článků chtěl evropskou duchovní stránku reformovat a poopravit. České země to dlouho prožívaly jako boj nominalismu s realismem – Wiklef byl realista (ideu věcí a jevů považoval za skutečně existující, materiální stránka je pouze odrazem či projevem idey), zatímco pražská univerzita byla pod vlivem nominalismu – ideálnost věcí a jevů reálně nepřijímal, ideálnost označoval pouze za pojmenování.

Učení Tomáše Akvinského u nás nacházelo odezvu, přineslo pokus o syntézu rozumu a víry, vědy a náboženství.

praktická kritika poměrů – zbytnění církve, opuštění jejich původně duchovních cílů, rozmařilý život kněží, prodávání odpustků, papežské schisma apod.

Potřeby a kritiky domácí

- nebývale vyhrocený konflikt mezi Českými zeměmi a církví (Jenštejn x Václav IV.)
- problémy sociální – chudnutí země v posledních letech vlády Karla IV. a hlavně Václava IV., vytváření úzké sféry fungující a bohatnoucí a široké sféry chudých.
- myšlení a filosofie širokých mas venkova a jejich usměrňování, protože podléhaly mytologickým vlivům a zásahům – jejich přístup vyústil v chiriasmus.
- záležitosti národnostní – ve větších městech spor mezi Čechy a Němci, židovské etnikum v českých městech situaci spíše komplikovalo.

Husovi předchůdci

Husovi předchůdci: když došlo k personifikaci té reformě kritické situace v Čechách, na scénu vystupují před Husem jeho předchůdci, kteří situaci reflektují a přicházejí s prvotní zřetelně formulovanou kritikou i východisky jak náboženského typu tak i aplikačního, prakticistního.

linie kritiků – akademická – Konrád Waldhauser (Němec), kazatel – píše německé traktáty, ale efektivita jeho působení byla malá. Matěj z Janova – akademický mistr, který v nápravě věcí středověku zdůrazňoval motlitbu, přijímání (=eucharistii), přikláněl se k přijetí transsubstanciace – trojí podoba Boží, proměňování Božího těla. Vojtěch Raňkůf z Ježova – pražský kanovník, teolog, mecenáš (z jeho prostředků odcházeli každý rok dva chlapci studovat na Sorbonu). Zdůrazňoval roli přijímání.

lidový proud – Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný ze Štítného – spisovatel, nabízel tehdejším lidem praktické poučení do života (jak žít): Knihy šestery o obecných věcech křesťanských, Řeči besední, Řeči sváteční a nedělní.

Do roku 1400 se v Čechách vytvářely církevní duchovní okruhy podle místa žití: jihočeský – Tomáš Štítný ze Štítného, Vojtěch z Ježova, někteří Rožmberkové – Jindřich, Jan z Jenštejna.


www.dejepis.info
Evanjelická cirkev augsburského vyznania na Slovensku - Ružomberok