Kronika roku 2011
|
Úvod História Kázne v r. 2011 Kázne v r. 2010 Kázne v r. 2009 Kázne v r. 2008 Kázne v r. 2007 Kázne v r. 2006 Kázne v r. 2005 Kronika 2011 Kronika 2010 Kronika 2009 Kronika 2008 CD spevokolu Zborový občasník Cirkev a ekuména Kresťanský život Modlitby Konfirmácia Recenzie Stručne Vierouč. minimum Oznamy Knižnica Odkazy na weby English Deutsch Evanjelický augsburského vyznania farský úrad v Ružomberku A. Bernoláka 11 Ružomberok PSČ: 034 01 044/432 21 98 ruzomberok@ecav.sk |
Počátky reformace v Čechách, vlivy vnější i příčiny národně-české, Husovi předchůdci 26.11.2011 - www.dejepis.info Příchod
reformismu do Čech je složitý proces, který v českém společenském
prostředí vyrůstal z mnoha zřetelů vnitřně odlišných, ale vzájemně se
propojujících. Tento proces k nám přišel s opožděním. Vlastní reformní
hnutí zde vykvetlo do podoby husitských revolučních bojů. Rodilo se z
vlivů vnějších i z příčin vnitřních.
Vnější vlivy Vlivy vnější měly dva proudy: Akademické (ideově duchovní) - jednalo se hlavně o vliv učení Johna Wiklefa, které ukazovalo na to, že středověký universalismus je v krizi, přežil se. V podobě svých opravných článků chtěl evropskou duchovní stránku reformovat a poopravit. České země to dlouho prožívaly jako boj nominalismu s realismem – Wiklef byl realista (ideu věcí a jevů považoval za skutečně existující, materiální stránka je pouze odrazem či projevem idey), zatímco pražská univerzita byla pod vlivem nominalismu – ideálnost věcí a jevů reálně nepřijímal, ideálnost označoval pouze za pojmenování. Učení Tomáše Akvinského u nás nacházelo odezvu, přineslo pokus o syntézu rozumu a víry, vědy a náboženství. praktická kritika poměrů – zbytnění církve, opuštění jejich původně duchovních cílů, rozmařilý život kněží, prodávání odpustků, papežské schisma apod. Potřeby a kritiky domácí - nebývale vyhrocený konflikt mezi Českými zeměmi a církví (Jenštejn x Václav IV.) - problémy sociální – chudnutí země v posledních letech vlády Karla IV. a hlavně Václava IV., vytváření úzké sféry fungující a bohatnoucí a široké sféry chudých. - myšlení a filosofie širokých mas venkova a jejich usměrňování, protože podléhaly mytologickým vlivům a zásahům – jejich přístup vyústil v chiriasmus. - záležitosti národnostní – ve větších městech spor mezi Čechy a Němci, židovské etnikum v českých městech situaci spíše komplikovalo. Husovi předchůdci Husovi předchůdci: když došlo k personifikaci té reformě kritické situace v Čechách, na scénu vystupují před Husem jeho předchůdci, kteří situaci reflektují a přicházejí s prvotní zřetelně formulovanou kritikou i východisky jak náboženského typu tak i aplikačního, prakticistního. linie kritiků – akademická – Konrád Waldhauser (Němec), kazatel – píše německé traktáty, ale efektivita jeho působení byla malá. Matěj z Janova – akademický mistr, který v nápravě věcí středověku zdůrazňoval motlitbu, přijímání (=eucharistii), přikláněl se k přijetí transsubstanciace – trojí podoba Boží, proměňování Božího těla. Vojtěch Raňkůf z Ježova – pražský kanovník, teolog, mecenáš (z jeho prostředků odcházeli každý rok dva chlapci studovat na Sorbonu). Zdůrazňoval roli přijímání. lidový proud – Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný ze Štítného – spisovatel, nabízel tehdejším lidem praktické poučení do života (jak žít): Knihy šestery o obecných věcech křesťanských, Řeči besední, Řeči sváteční a nedělní. Do roku 1400 se v Čechách vytvářely církevní duchovní okruhy podle místa žití: jihočeský – Tomáš Štítný ze Štítného, Vojtěch z Ježova, někteří Rožmberkové – Jindřich, Jan z Jenštejna. www.dejepis.info |
Evanjelická cirkev augsburského vyznania na Slovensku - Ružomberok |