Getsemanská zahrada (řecky Γεθσημανι, Gethsēmani 'hebrejsky: גת שמנים, z aramejského גת שמנא, Gat Šmānê) v Jeruzalémě se nachází na úpatí Olivové hory (jiné označení Olivetské hory). Podle Bible zde Ježíš bděl a modlil se tu noc, kdy byl zatčen a později ukřižován. Podle Lukášova evangelia Ježíšova muka v zahradě Getsemanské byla tak strašná, že „jeho potem byly velké krůpěje krve padající na zem“. Podle tradice východní ortodoxní církve je zahrada Getsemanská kde usnula Ježíšova Matka. Nachází se tam pravoslavný kostel, kde je prázdný hrob Panny Márie - není tam pochována.

V evangeliích podle Matouše, a Marka která jsou psána v řečtině, se název Getsemany objevuje napsaný Γεθσημανι, což je odvozenina od aramejského גת שמנא (Gaṯ-Šmānê), znamenající „olivový lis“. Markovo evangelium také Getsemany nazývá chorion – „místo“. Janovo evangelium o Getsemanech hovoří jako o kepos, čili „zahrada“, nebo „sad“.

Zahrada Getsemanská se nachází na úpatí Olivetské hory, v údolí Cedronu. Zahradě dominuje Kostel všech národů, známý také jako Kostel Utrpení, postavený na místě kostela zbořeného roku 614 armádou perských Sásánovců a křižáckého kostela, který byl zničen roku 1219. Poblíž se nachází ruský pravoslavný Kostel Marie Magdaleny s typickou zlatou cibulovitou kopulí v byzantském stylu Kostel Marie Magdaleny byl vybudován ruským carem Alexandrem III. na památku jeho matky Marie Alexandrovny.

Zahrada Getsemanská byla významným křestanským poutním místem raných křesťanských poutníků. Roku 333 byla navštívena anonymním „Poutníkem z Bordeaux“, jehož dílo Itinerarium Burdigalense (či také Itinerarium Burdigalense) je neranějším cestopisem zanechaným křestanským cestovatelem do Svaté země. V díle Eusebia z Kaisareie Onomasticon polohu Getsemanské zahrady zmiňuje „na úpatí Olivové hory“ a dodává, že „zde byla víra obvykle vyznávána“.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Getsemansk%C3%A1_zahrada